Úštěk, okres Litoměřice První polovina 14. století Kulturní památka
Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek, postavili v první polovině 14. století páni z Klinštejna (Ronovci). Již roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Masivní opevnění, kterému dominuje přes 17 metrů vysoká věž, nechal postavit arcibiskup Jan z Jenštejna. Hrad je vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny v nadmořské výšce 310 metrů s převýšením 70 metrů nad dnem údolí.
V bouřlivých dobách husitských válek se hrad stal útočištěm arcibiskupa, později přešel do šlechtických rukou. Obydlen zůstal ještě téměř po celé 16. století, roku 1622 byl zapálen a zničen císařskými vojáky pod vedením maršála Buquoye. Hlavní věž se dočkala romantických úprav v letech 1887-1890, kdy zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník hrabě Josef von Schroll.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
Hrad pravděpodobně vystavěli Páni z Klinštejna, pocházející z Ronovců, v první polovině 14. století. Zakladatelem byl snad Jan z Klinštejna, který se po Helfenburku začal psát. V roce 1375 hrad odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.
Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad Hřídelík a řada vesnic včetně městečka Hoštka. Pobýval zde krátce i Janův nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna.
Za arcibiskupa Jana z Jenštejna byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupa, o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se arcibiskup málem zřítil.
Jan z Jenštejna nechal rozšířit palác a především vystavěl nový hradební okruh, jehož hradba včetně cimbuří se zachovala. V čele hradu byla v dominantní poloze postavena obytná věž. Vstupní brány byly chráněny kolébkovými padacími mosty a hlubokým příkopem. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu.
V roce 1422 hrad získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále arcibiskup Konrád z Vechty (zemřel zde roku 1431). V létě roku 1427 se hradu nakrátko zmocnil Půta III. z Častolovic a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé.
Jako poslední je na hradě uváděn Vilém z Ilburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval. Po vymření jeho rodu roku 1538 na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.
Roku 1622 pak vyhořel poté, co ho vyplenili císařští vojáci pod vedením maršála Buquoye. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník hrabě Josef von Schroll, a ta začala být atraktivní pro turisty. V letech 1887–1890 hrabě dostavěl rozbořené třetí patro třicet metrů vysoké věže, na kterou vede 143 schodů, a učinil z ní své letní sídlo. Původní středověký přístup do věže nebylo možné využít, proto majitel nechal prorazit boční vstup.
V průběhu šedesátých let 20. století převzaly Helfenburk organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišera opět opravovat a udržovat. Skupina dobrovolníků vyčistila hrad od vzrostlé vegetace a provedla archeologický výzkum studny, který poskytl množství cenných nálezů, mimo jiné hřídel rumpálu, která je v současnosti vedle studny vystavena.
Od roku 1978 se o hrad a průvodcovskou činnost stará skupina dobrovolníků, kteří jsou od roku 1995 organizováni v Občanském sdružení Hrádek (od roku 2017 Spolek Hrádek Helfenburk). Hrad je nyní v majetku města Úštěk.
Původní hrad na skalní plošině byl převážně dřevěný. Teprve po rozšíření za Jana Očka z Vlašimi byl na skále postaven kamenný palác, kaple a řada menších provozních budov. Byla vyhloubena nová 65 m hluboká studna vybavená šlapacím kolem.
Jan z Jenštejna nechal rozšířit palác a především vystavěl nový hradební okruh, jehož hradba včetně cimbuří se zachovala dodnes. V čele hradu byla v dominantní poloze postavena obytná věž. Vstupní brány byly chráněny kolébkovými padacími mosty a hlubokým příkopem, který je dnes z většiny zasypaný.
Komplex hradeb vysokých až 12 metrů, kterému dominuje přes 17 metrů vysoká věž, je volně přístupný po celý rok. Na hradbách stojí za povšimnutí prevét pro stráže. U studny je rekonstruovaný rumpál na vodu a původní hřídel, která byla vytažena ze studny při archeologickém výzkumu.
Za zmínku stojí zajímavá legenda, která tvrdí, že počátkem 17. století se mělo na Helfenburku usadit pár opic, které prý utekly jednomu šlechtici, který si tento "suvenýr" přivezl z dalekých zemí.
Exotičtí živočichové se však na hradě začali rychle rozmnožovat a brzy jich byly údajně až stovky. Širokému okolí opice velmi škodily; časem jejich drzost natolik vygradovala, že se při svých nočních loupeživých výpravách odvážily až do sousedních obcí, jejichž obyvatelé se jich velmi báli.
Proběhlo dokonce několik pokusů o jejich vyhubení místními obyvateli, avšak skončilo nezdarem. Drzou zvířecí tlupu muselo nakonec spacifikovat až císařské vojsko. Možná právě v té době vzniká zkomolení názvu Helfenburk na Affenburk, tedy Opičí hrad - ve svém díle Rozmanitosti z historie Království českého se o tom zmiňuje i Bohuslav Balbín.
Objekt je po celý rok veřejnosti volně přístupný. O víkendech, kdy je přítomna služba ze spolku Hrádek Helfenburk, je otevřena i věž se 143 schody. Z vrcholové plošiny třípatrové věže je výhled na okolní lesy. Na hradě není technicky možné zajistit občerstvení, jediný zdroj pitné vody se nachází v 0,5 km vzdálené studánce.
Z Úštěku vede ke zřícenině modrá turistická značená cesta (přibližně 6 km), která vede přes Lhotu, kolem hájovny a dále Ptačím dolem (cesta je vhodná i pro jízdu na kole a s kočárkem).
Parkoviště: Nejvyužívanější se nachází nedaleko obce Ostré, odkud lze k hradu přijít dvěma cestami – po červeném okruhu do Ptačího dolu a dále po modré (cca 2 km), nebo severní cestou po červeném okruhu (cca 3 km). Méně využívané parkoviště se nachází na kraji obce Rašovice, odkud k hradu vede polní cesta po zelené turistické cestě (1,5 km).
Nejbližší železniční zastávka se nachází přibližně v 5 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy.
