Potštejn, Podorlicko Konec 13. století Gotický hrad
Rozsáhlá zřícenina hradu Potštejn patří mezi nejmohutnější české hrady. Založil jej na konci 13. století Půta z rodu západočeských Drslaviců a pojmenoval podle sebe - Půtův kámen (Puttenstein).
V roce 1339 hrad proslavil sám Karel IV., který jej během devíti týdnů obléhal a dobyl. Hrad byl později vlastněn Pernštejny, kteří jej přestavěli na impozantní pevnost s třemi hradebními okruhy. Více informací najdete na oficiálních stránkách.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
Mohutný gotický hrad vznikl na konci 13. století (pravděpodobně mezi lety 1270–1295) na místě pravěkého hradiště. Zakladatelem byl Půta z rodu západočeských Drslaviců, který kolonizoval povodí řeky Divoké Orlice. Hrad dostal jméno podle svého zakladatele - Půtův kámen (německy Puttenstein), což se postupem času zkomolenilo na Potštejn.
První hrad se s velkou pravděpodobností rozkládal pouze ve vrcholové části kopce, kde dnes stojí horní hrad. Jednalo se pravděpodobně o hrad bergfritového typu, tedy s mohutnou obytnou věží.
V roce 1312 je doložen majitel hradu Procek z Potštejna a jeho syn Mikuláš. Mikuláš se stal jedním z největších odpůrců Lucemburků v Čechách a proslul jako loupeživý rytíř, který z hradu podnikal loupeživé výpady.
V roce 1339 proto hrad obléhal a dobyl mladý markrabě Karel (budoucí císař Karel IV.). Ve svém vlastním životopise o tom píše: "Poněvadž povstal proti mně i králi českému a protože z něho bylo pácháno mnoho loupeží. A ačkoliv byl považován za nedobytný, přece jsem ho v devíti týdnech dobyl..."
Mikuláš z Potštejna byl při obléhání zabit, hrad byl zabrán a rozbořen. Karel IV. nařídil strhnout věž i hradby. V roce 1341 král Jan vrátil většinu zboží Mikulášovým synům, ale Potštejn si ponechal.
V roce 1356 Karel IV. od potomků Mikuláše Potštejn odkoupil a přistoupil k jeho obnově. Hrad se měl stát centrem královského potštejnského panství. Práce řídil purkrabí Půta nejstarší z Častolovic. Hrad byl rozšířen mimo jiné o hospodářskou budovu. Před rokem 1360 je poprvé doložena existence hradní kaple.
V následujících desetiletích Karel IV. i Václav IV. hrad zastavovali různým šlechticům. V roce 1399 byl neúspěšně obléhán vojsky panské jednoty, která vystoupila proti králi Václavovi IV.
V roce 1429 dal král Zikmund hrad do zástavy Půtovi nejmladšímu z Častolovic, hlavnímu odpůrci husitství ve východních Čechách. Hrad byl záhy obležen východočeskými sirotky a po půlročním obléhání dobyt.
Po smrti Půty přešel hrad na kněžnu Annu Osvětimskou a později na Hynka Krušinu z Lichtenburka. V roce 1454 všechna práva postoupil Jiřímu z Poděbrad, jemuž patřilo sousední litické panství. Význam Potštejna v této době poklesl.
V roce 1497 se hrad stal majetkem mocného rodu Pernštejnů. Vilém z Pernštejna v první čtvrtině 16. století zahájil nákladnou přestavbu hradu na rezidenční a správní centrum pernštejského dominia ve východním Hradecku.
Vilém z Pernštejna vytvořil jeden z nejimpozantnějších fortifikačních systémů své doby:
Hradby dosáhly průměrné šíře 1,4 m a výšky 6 m s ochozem a cimbuřím. Na hradě a v podhradí žilo 43 osob vrchnostenského personálu.
Po Vilémovi převzal hrad jeho syn Vojtěch z Pernštejna, z jehož doby se dochoval řád pro potštejnského úředníka s jmenným seznamem zaměstnanců a výší jejich platů. Na prvním místě byl purkrabí Jan Okrouhlický s platem 40 kop grošů.
Rod Pernštejnů však čelil finančním problémům. V roce 1556 bylo spojené potštejnsko-litické panství prodáno rýnskému falckraběti Arnoštovi, který jej po dvou letech rozdělil a znovu prodal.
Nově vymezené potštejnské panství získal Václav Hrzán z Harasova. Jeho syn Adam Šťastný provedl částečnou renesanční obnovu horního hradu, na níž se podílel italský stavitel Burian Gozzi. Přestavba však přispěla k narůstajícímu zadlužení.
Po roce 1603 význam hradu slábne. Hlavním sídlem se stal tzv. Dvoreček v Kostelci nad Orlicí a na hradě pobývala pouze část správního personálu. V roce 1629 bylo panství kvůli vysokému zadlužení prodáno císařskému generálovi Kašparovi z Grambu.
V majetku rodu Zárubů z Hustířan hrad zůstal více než 100 let. Postupně chátral, avšak ještě v roce 1681 jej kronikář Bohuslav Balbín označil za obyvatelný.
V roce 1746 získal hrad slezský emigrant Jan Ludvík Harbuval Chamaré, který nechal v městečku vybudovat nový zámek. Jeho manželka Anna Barbora ze Sanningu nechala mezi lety 1750–1752 vystavět ve východní části horního hradu kapli sv. Jana Nepomuckého.
Anna Barbora také v roce 1754 nechala vybudovat z městečka na hrad křížovou cestu se čtrnácti zastaveními, která vycházela od kostela sv. Vavřince. Vrcholem aktivit byla výstavba kaple Svatých schodů mezi lety 1762–1766, nejlépe dochovaného objektu celého hradního areálu.
Podle pověsti ukryl loupeživý rytíř Mikuláš v podzemí hradu velký poklad. Jeho syn Jan Antonín Harbuval Chamaré této legendě uvěřil a 35 let marně pátral po skrytém bohatství.
Jeho naděje povzbudil záhadný gotický nápis na jednom z kamenů v hradním paláci. Hrabě si latinský text vyložil jako šifrovaný pokyn k pokladu a nechal vykopat desítky metrů chodeb pod hradem, což vedlo k devastaci části zdiva.
Příběh inspiroval Aloise Jiráska k sepsání historické novely "Poklad" (1881), která byla později i zfilmována. Archeologové dnes považují existenci pokladu za nepravděpodobnou, nejcennějším nálezem byl dosud kachlový soubor.
V závěru 19. století se stal hrad oblíbeným výletním místem. Významnější zabezpečovací práce byly zahájeny až ve 30. letech 20. století, kdy hradní areál získal Klub československých turistů, během okupace však byly práce zastaveny.
Po roce 1989 se hrad stal majetkem obce Potštejn, která jej v roce 1994 zpřístupnila veřejnosti. Současně započala rozsáhlá postupná konzervace zdiva a celková úprava areálu. O hrad se dobrovolnicky stará skupina převážně místních seniorů zvaná "Dědkostav".
Hrad Potštejn se nachází na zalesněném kuželovitém návrší jihovýchodně od obce Potštejn v okrese Rychnov nad Kněžnou ve východních Čechách. Je dominantou střední části Podorlicka.
Hrad je zpřístupněn veřejnosti od roku 1994. V areálu se nachází expozice v čtvrté bráně dokumentující historii hradu, možnost občerstvení a nákupu suvenýrů. Obec Potštejn nabízí i možnost pořádání svatebních obřadů v hradním areálu.
Aktuální otevírací dobu a vstupné najdete na oficiálních stránkách obce Potštejn.
Z nedalekých Litic se do Potštejna dostanete vlakem přes romantický tunel v kopci Kletná nebo pěší a cyklistickou trasou vedoucí malebným údolím podél Divoké Orlice. V městečku Potštejn můžete navštívit i nově zrekonstruovaný zámek Potštejn (1749) s mnoha atrakcemi.
