Černošín, Tachovsko Založen 1. pol. 13. stol. Románsko-gotický hrad
Hrad Volfštejn se skrývá v lesích na východním hřebenu Vlčí hory nedaleko Černošína. Patří k nejstarším hradům na Tachovsku a je jedním z mála dispozičně zachovaných románsko-gotických hradů nenarušených pozdějšími přestavbami. Jeho dominantou je 22 metrů vysoká okrouhlá věž s pozdně románským portálkem.
Po celou dobu své existence byl sídlem pánů z Volfštejna, kteří na něm žili až do roku 1460, kdy se přestěhovali na blízký Třebel. Hrad zanikl roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Více informací najdete na Hrady.cz nebo na portálu KudyZNudy.cz.
Na 3DČesko.cz najdete 3D model historické podoby hradu Volfštejn, včetně 3D skenu jeho aktuální podoby. Můžete si tak jednoduše prohlédnout, jak hradl vypadal v době svého největšího rozkvětu i jaké zbytky z něj dnes můžete navštívit. Interaktivní popisky Vám pak přiblíží zajímavosti o jeho historii a architektuře.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
Hrad byl postaven v první polovině 13. století na jihovýchodním výběžku Vlčí hory nedaleko cesty vedoucí z Plzně přes Stříbro a Planou na Cheb. K nejstarší stavební fázi lze spolehlivě zařadit pouze okrouhlou věž, jejíž příslušnost k pozdně románské architektuře dokládá vstupní portálek.
Při dendrologickém výzkumu lešení nalezeného při opravách velké věže bylo zjištěno, že jasany použité na stavbu byly pokáceny mezi lety 1260-1262. Portál ve veliké věži je lemován z kamene vytesaným obloučkovým vlisem, který se objevuje v letech 1220-1240 na řadě kostelů v Čechách.
První písemná zmínka o Volfštejně pochází z roku 1316, kdy hrad patřil Benedovi z Volfštejna. Toho roku u zemského soudu zažaloval Dluhomila a Bedřicha z Brodu za to, že zavraždili jeho otce Ctibora z Volfštejna. Vrazi byli odsouzeni k pokutě 600 hřiven stříbra.
Páni z Volfštejna byli příbuzní s pány ze Svojšína a s pány z Třebele. V erbu měli příčné pruhy a jejich klenotem byla vlčí hlava, případně celý vlk. K jejich rodu patřili ve druhé polovině 14. století bratři Protiva, Beneda a Ctibor z Volfštejna.
Poslední zmínka o Benedovi je z roku 1360 a dalších téměř čtyřicet let se hrad v historických pramenech neobjevuje. Teprve v roce 1396 byl jeho majitelem Oldřich z Volfštejna, který vykonával patronátní právo k černošínskému kostelu.
Na začátku 15. století hrad patřil bratrům Vilémovi a Benedovi z Volfštejna. Během husitských válek stál Vilém na katolické straně a za své služby dostal od císaře Zikmunda do zástavy řadu statků. Roku 1415 získal od Heřmana z Nečtin do zástavy část hradu Buben u Touškova.
Podle pověsti byli Vilém z Volfštejna a Jan Žižka přáteli z dob, kdy oba sloužili na královském dvoře v Praze. Když se Vilém jako oddaný katolík přidal na stranu Zikmundovu, rozešli se ve zlém. Husité prý hrad dobyli a zajali Vilémova synka. Vilém s dcerou Ludmilou se zachránil tajnou chodbou do údolí řeky Mže. Po letech se Žižka vrátil, našel Viléma a syna mu vrátil - pán na Volfštejně pak až do smrti ctil starého přítele.
Vilém roku 1437 přenechal své statky synům Ctiborovi, Vilémovi a Janovi z Volfštejna. Jan dostal roku 1460 do zástavy nedaleký hrad Třebel. Podle smlouvy měl být Třebel vyplacen po dvaceti letech, ale nikdy k tomu nedošlo, a hrad tak zůstal pánům z Volfštejna. Jan začal v roce 1461 používat přídomek z Třebele a Volfštejn se stal součástí třebelského panství.
Podle Tomáše Durdíka Volfštejn zanikl během bojů Zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad koncem roku 1470. Roku 1527 se měla na Volfštejně odehrát jakási blíže nejasná schůzka bratrů Jiřího a Šebestiána z Banbachu - při té příležitosti byl hrad označen jako pustý.
Volfštejn typologicky spadá do tzv. hradů bergfritové dispozice, což je nejběžnější forma šlechtických hradů druhé poloviny 13. století. Malý hrad po stavební stránce zachovával sasko-hesenský princip. Ačkoliv je stáří jednotlivých budov nejasné, jako celek nebyl hrad významně přestavován, a dochované pozůstatky tak odrážejí středověkou podobu.
Hrad má téměř oválný půdorys tvaru na jedné straně seříznuté čočky. V čele dispozice stojí okrouhlý bergfrit, na protější straně hradu stál palác. U východní hradby pod věží stála torzálně dochovaná dvouprostorová budova a naproti ní věžovitá stavba s čtverhranným půdorysem. Jihozápadní část hradby prolamovala hlavní brána s padacím mostem střežená sousední hranolovou stavbou. Celé jádro obíhal ještě parkán s příkopem.
Hrad Volfštejn je volně přístupný po celý rok. K hradu vede žlutě značená turistická trasa z Černošína (cca 2 km) nebo zelená značka lesem ze zastávky ČD Ošelín. Cesta je příjemnou procházkou lesem s mírným stoupáním, které zvládnete bez problémů.
Než se před vámi mezi stromy objeví majestátní kamenná věž, projdete mýtinou s vysokou trávou, kde se často skrývají srnky a další lesní zvěř. Bývalou padací bránou vstoupíte na panský dvůr, kde napravo uvidíte polorozpadlé zdi hradního paláce. Hrad získal srce dobrovolníků ze Spolku pro záchranu hradu Volfštejna, kteří od roku 1992 postupně provádí drobné opravy zdiva.
Krosapp Imagery
3D skenování/modelování a softwarová implementace
Jan Bednář
Autor historického modelu
Tomáš Mařík
Archeolog Muzea Chodska v Domažlicích
Autor textů a popisků
