Praha 4 - Kunratice Založen 1411 Královský hrad
Prohlédněte si interaktivní 3D model Nového hrádku u Kunratic v aplikaci 3DČesko, znázorňující pravděpodobnou podobu hradu krátce po jeho dokončení na počátku 15. století.
Nový hrádek u Kunratic je zřícenina královského hradu postaveného králem Václavem IV. v letech 1411-1412. Prohlédněte si 3D rekonstrukci hradu z roku 1411 a vydejte se na cestu proti proudu času. Projděte se místy, kde král Václav IV. pobýval před svou smrtí v roce 1419.
Tato prezentace je k dispozici pouze v mobilní aplikaci.
Kunratické zboží koupil král Václav IV. 15. května 1407. S výstavbou nového hradu na zeleném drnu započal v roce 1411. Ředitelem stavby se stal novoměstský měštvan Hertvin, jemuž byl podřízen písař Blažej. Vlastní práce prováděl mistr Kříž, jehož působení je doloženo i při výstavbě Novoměstské radnice.
20. června 1411 se zavázali bratři zedníci Řehoř a Mařík Odrole, že před Novým Hradem vylámou příkop 15 loktů hluboký a 30 loktů široký. Obranyschopnost hradu měl zlepšit i rybník v údolí, k jehož stavbě se 8. března 1412 zavázal Jakub Lamač. Stavba pokračovala velmi rychle - král Václav IV. na Novém Hradě pobýval již roku 1412, což předpokládá, že hrad a zvláště jeho palác musel být již v provozuschopné podobě hotov.
Nový Hrad se stal oblíbeným místem pobytů i jednání svého stavebníka. Václav zde za dramatických okolností 10. srpna 1419 zemřel. V průběhu bouřlivých událostí roku 1420 se Nový Hrad dvakráte dočkal pobytu císaře Zikmunda a královny vdovy. Hrad představoval pevný opěrný bod strany pod koronou v pražské oblasti.
Za příznivé situace, navozené porážkou Zikmundových vojsk v bitvě pod Vyšehradem 1. listopadu 1420, se Pražané rozhodli hrad zlikvidovat. 31. prosince přitrhlo početné pražské vojsko před hrad, kde si zřídilo známý, dosud v terénu unikátně zachovaný obléhací tábor.
Střelbě oblehatelů se záhy podařilo zničit obranné ochozy, takže již 25. ledna se posádka hradu pod pánem z Fulštejna vzdala. Po majetkovém incidentu následujícího dne Pražané vtrhli do hradu, který vyrabovali a 28. ledna vypálili. Hrad zůstal ve zříceninách a nebyl již obnoven.
Pozornosti se hradu dostalo až v 18. století. Tehdejší majitel panství Jan Arnošt z Golče dal roku 1736 postavit okrouhlou kapli sv. Jana Nepomuckého. Při ní byla zřízena hájovna se zahrádkou. Barokní kaple však neměla dlouhého trvání - byla zrušena roku 1787.
Vážnější nebezpečí pro hrad představovala intenzívní těžba břidlice na brousky, která započala při jižním úpatí hradního vrchu a postupně pronikla až do nádvoří. Okolo roku 1850 si zříceninu nakreslil Edvard Herold - na kresbě dominuje vysoké nejméně dvoupatrové obdélné stavení se třemi obdélnými okny v patrech, pravděpodobně dosud ve značné výši stojící palác.
Pravou pohromu zřícenině přinesl nastupující romantismus. Malebná zřícenina v těsné blízkosti Prahy lákala početnější návštěvníky. Když se nepodařilo přílivu návštěvníků zabránit, rozhodla se správa kunratického velkostatku roku 1881 pro radikální řešení a dala všechny vyšší zdi zbořit, aby místo zbavila atraktivnosti.
Koncem prvé třetiny 20. století zpustlé hradiště vykoupilo město Praha a z iniciativy Památkového sboru hlavního města Prahy za dotace Ministerstva školství a národní osvěty zde 7. května 1928 za odborného vedení dr. L. Jansové ze Státního archeologického ústavu započal rozsáhlý archeologický výzkum.
Výzkum probíhal v letech 1928-1929 a byl jedním z prvních moderních výzkumů české středověké archeologie. Při výzkumu byla prokopána podstatná část severní strany hradiště, především druhá brána, palác a objekt v čele hradu před ním. Vykopaná zdiva byla částečně zajištěna stavitelem Libánským.
V souvislosti se stoupajícím zájmem o husitskou problematiku na počátku 50. let se roku 1953 dočkal zjišťovacího archeologického výzkumu i unikátně zachovaný obléhací tábor. Od počátku 70. let byl na hradě prováděn komplexní povrchový průzkum a zhodnocení keramických nálezů, které mají klíčový význam pro poznání středočeské hmotné kultury počátku 15. století.
Nový Hrad byl založen na konci táhlého ostrohu, obtékaného Kunratickým potokem. Stejně jako ostatní královské hrady neměl předhradí. Dispozice hradu měla dvojdílnou strukturu zhruba vejčitého tvaru.
Hradní jádro půlelipsovitého půdorysu mělo vstupní bránu na východě a bylo ze všech stran uzavřeno vysokou, asi 2 m silnou hradební zdí. Za hradební zdí pravděpodobně stávala velká okrouhlá věž. Na nejlépe chráněné jihozápadní straně se k obalové zdi přimykala obytná budova - palác, jehož vnější zeď byla vzepřena třemi vysokými opěrnými pilíři.
Obranyschopnost hradu zajišťoval hluboký příkop (15 loktů = asi 9 metrů hluboký a 30 loktů = asi 18 metrů široký) a rybník v údolí. Rychlá výstavba s precizními smlouvami a sankcemi při jejich neplnění ukazuje na dobrou organizaci stavebních prací.
3D model Nového hrádku u Kunratic v aplikaci 3DČesko zachycuje pravděpodobnou podobu tohoto královského hradu v době jeho největší slávy, krátce po dokončení roku 1412. Model byl vytvořen pomocí pokročilé fotogrammetrie a umožňuje návštěvníkům virtuálně procházet místy, kde pobýval král Václav IV.
Nový hrádek u Kunratic se nachází v Kunratickém lese na území Prahy 4, v městské části Kunratice. Zřícenina je volně přístupná a představuje oblíbený cíl procházek obyvatel jihozápadní Prahy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.
Nový hrádek u Kunratic je nejznámějším a nejvíce pozornost přitahujícím hradem na území dnešní Prahy mimo hradby historického jádra. Lokalita náleží k našim historicky nejlépe dokumentovaným hradům - četné zmínky dokumentují jak její vznik, výstavbu, krátkou dobu života i násilný zánik.
Hrad je důležitým svědectvím dramatických událostí počátku 15. století - zde zemřel Václav IV., zde se odehrávaly klíčové politické události doby husitské. Zachovaný obléhací tábor je unikátním dokladem husitské válečné strategie a techniky.
