Náměstí Pod Emauzy, Praha 2 1932, obnoven 1998 Legionářský pomník
Monumentální pomník Praha svým vítězným synům je připomínkou československých legionářů, kteří bojovali v První světové válce. Vytvořil jej slavný sochař Josef Mařatka, žák Augusta Rodina.
Pomník tvoří 16 metrů vysoký žulový obelisk obklopený sedmi sochami legionářů a ženskou postavou symbolizující Prahu. Po zničení nacisty v roce 1940 byl obnoven v roce 1998 sochařkou Kateřinou Amortovou podle původní dokumentace.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
Pomník byl slavnostně odhalen 28. října 1932, přesně k desátému výročí návratu všech legionářů do vlasti a zároveň k výročí vzniku Československa. Stojí na náměstí Pod Emauzy, v prostoru upraveném architektem Bohumilem Hypšmanem mezi budovami Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Autorem sochařského díla byl Josef Mařatka (1874–1937), jeden z nejvýznamnějších českých sochařů 20. století. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu a Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1900 odjel do Paříže, kde pracoval v ateliéru slavného Augusta Rodina. Podílel se také na tvorbě pomníku Františka Palackého, kde je jeho dílem skupina Útisk.
Již v zadání projektu pražskou radnicí zazněla podmínka, aby pomník nevyjadřoval tragiku, ale velikost vítězů. To se Mařatkovi podařilo - pomník vyzařuje sílu, hrdost a odhodlání československých legionářů.
Střed monumentálního sousoší tvoří 16 metrů vysoký pylon z mrákotínské žuly. Tento monolit má zajímavou historii - byl původně prvním z monolitů určených pro Pražský hrad, který se však při zpracování zlomil. Prezident T. G. Masaryk ho následně daroval právě pro potřeby pomníku legionářů.
Obelisk je obklopen sedmi bronzovými sochami legionářů:
V centru sousoší stojí francouzský legionář s praporem, který věnčí ženská postava symbolizující město Prahu lipovou ratolestí. Postavy jsou vysoké tři metry a pozoruhodné je zejména detailní znázornění výzbroje a výstrojních součástek jednotlivých vojáků.
Žerď praporu zdobí verše básníka Viktora Dyka:
"Opustíš-li mne, nezahynu,
opustíš-li mne, zahyneš"
Nad postavami legionářů jsou vytesána jména bojišť: "Zborov-Bachmač-Volha, Terrron-Vouzi`res-Champagne, Doss Alto-Piave-Dobrudža" - připomínka míst, kde čeští a slovenští vojáci položili své životy za svobodu.
Pomník nepřežil nacistickou okupaci. V roce 1940, krátce po obsazení zbytku Československa Němci, nařídili nacisté pomník odstranit a zničit. Symbolika legionářského odboje a samostatného Československa byla pro ně nepřijatelná.
Díky odvaze garážmistra Oldřicha Riegra se však podařilo zachránit schránku se zakládací listinou, kterou ukryl v Rakovníce. V rozebrané a zčásti poškozené podobě včetně několika sádrových modelů se dochoval v depozitáři Muzea hlavního města Prahy.
Samotné širší území okolo pomníku, včetně věží Emauzského kláštera, bylo vážně poškozeno a částečně zničeno spojeneckým bombardováním 14. února 1945. Po roce 1945 se zakládací listina pomníku nenašla a po roce 1948 se již ani nehledala - nebyla politická vůle pomník obnovit.
Snahy o obnovu pomníku začaly nabývat na intenzitě až po společenských změnách v roce 1989. V archivech se dochovaly modely pomníku i fotodokumentace, a proto mohl být pomník věrně rekonstruován.
Podle původních návrhů vytvořila bronzové sochy akademická sochařka a restaurátorka Kateřína Amortová. Restaurátorka zachovala nejen podobu soch, ale i všechny původní nápisy včetně Dykových veršů a názvů bojišť.
K slavnostnímu odhalení obnoveného pomníku došlo při oslavě 80. výročí vzniku Československa dne 28. října 1998, přesně 66 let po původním odhalení. Pomník se tak opět stal důležitým místem pietní připomínky hrdinství československých legionářů.
Náměstí Pod Emauzy je malé náměstí na Novém Městě v Praze 2, které vzniklo v roce 1925 po rozsáhlé asanaci. V letech 1924–1929 zde byl vytvořen nový prostor s Palackého náměstím, Zítkovými sady a areálem nových vládních budov podle návrhu architekta Bohumila Hypšmana.
Náměstí má tvar obdélníku o rozměrech asi 30 × 75 m. Na severní straně je budova Ministerstva zdravotnictví, na jižní straně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Západní stranou jsou Zítkovy sady s výhledem na Vltavu, východní stranou je zakončeno travertinovou zídkou, za kterou se ve svahu tyčí budovy Emauzského kláštera s výraznými, 50 metrů vysokými novodobými věžemi.
Název získalo náměstí podle své polohy pod Emauzským klášterem a uchovalo si ho od svého vzniku beze změny - i za komunistického režimu, kdy byla přejmenovávána většina náměstí se symbolickým významem.
Českoslovenští legionáři byli dobrovolníci, kteří za První světové války bojovali na straně Dohody proti Rakousko-Uhersku a Německu za vznik samostatného československého státu. Bojovali na třech hlavních frontách:
Největší počet legionářů. Bojovali v bitvách u Terronu, Vouziers a v Champagne. Vytvořili Československý zahraniční odboj pod vedením T. G. Masaryka a Edvarda Beneše.
Proslavili se bitvou u Zborova (1917). Po bolševické revoluci podnikli legendární sibiřskou anabázi - cestu přes celé Rusko do Vladivostoku.
Bojovali u Doss Alta a na řece Piave. Menší počet legionářů, ale významný přínos k italo-rakouským bojům v Alpách.
Pomník Praha svým vítězným synům se nachází na náměstí Pod Emauzy v Praze 2, na Novém Městě. Je volně přístupný 24 hodin denně a lze jej navštívit z Palackého náměstí nebo Zítkových sadů.
Dopravní dostupnost:
Při návštěvě pomníku doporučujeme projít se po Zítkových sadech s výhledem na Vltavu a navštívit nedalký Emauzský klášter s unikátními betonovými věžemi z 60. let. Z náměstí je také pěkný výhled na klášterní věže. Doporučujeme návštěvu na 28. října, kdy se zde konají pietní akty k výročí vzniku Československa.
